život píše...

Máš zpovědníka?

4. 2. 2015 21:13
Rubrika: ze života...

Vzpomínám na svou přeaktivní křesťanskou minulost.

Každá akce mnou vymetena, každá příležitost ke svátosti smíření vymetena. Neexistovalo, abych chodila pravidelně k jednomu knězi. "přece nejsem tak blbá, abych říkala to samé furt stejnému člověku"...Na akci jsem si dokonce mohla pokaždé vybrat někoho jiného, má sbírka zpovědní farářské anamnézy se brzy rozšiřovala a já na to byla hrdá.

Přišel čas, kdy mě začalo "štvát", jak se pokaždé jiný kněz ptá na hodně podobné věci jako ten předchozí, kdy se zpověď za A)od zpovědi lišila, což mě občas znervóznilo nebo za B) to bylo stále stejné. Štvala mě naprostá podvědomá demotivace se sebou cokoli dělat s opodstatněním si svých opakujících se hříchů a blbostí - však knězi je to jedno, a pokaždé chodím k někomu jinému, takže co???

Jednoho dne mi jeden kněz položil nevinnou otázku:

"Máš zpovědníka? Myslím, že bys to potřebovala". (Dodnes vím, kdo to byl, dlouho jsem mu to měla za zlé :) - dnes jsem vděčná!)

A bylo to tady. 

Modlitby za rozpoznání vhodného zpovědníka nebraly konce.

Trvalo to dlohou dobu. Můj nejideálnější adept byl daleko a tomu, koho jsem měla neustále na mysli, jsem se bránila.

Přece nebudu chodit ke zpovědi ke knězi v naší farnosti. Vždyť mě dobře zná, vidívám se s ním pravidelně, nééééé, to nedám...

No, musela jsem nakonec přiznat: "Bože? To myslíš vážně? Opět přiznávám Tvůj nemalý smysl pro humor! Je to fakt on. Tak teda díííííky !"

Odhodlávání a smiřování se s Boží vůlí, konečně taky oslovení našeho kněze trvalo více jak rok.

Musela jsem přemýšlet nad "všema farářama světa", než jsem došla na to, že nejlepší je to u nás doma :). 

Člověk, který zná celou našu rodinu, s nímž stále něco domlouvám, plánuju, jednám. S nímž se několikrát do týdne vidím. 

Ten vždycky, když zavolám, řekne: "Jasně, Marto, dojdi".

S ním je každé setkání s vyvrcholením Svátosti smíření originální, obohacující.

Nemusím nic vysvětlovat. Vždyť slyší stále stejnou písničku. Ale o to je to vždycky jiné. Můžem se smát, vtípkovat, vymýšlet, plánovat, navazovat.

K tomu, s čím přicházím pravidelně, se nemusíme vracet.

Sednem si do křesla a řešíme byť aktuální životní starosti.

Prostě spolu pomalu kráčíme vpřed.

Je to krásné a všem "osobního" zpovědníka strašně moc přeju. Vím, že není lehké rozpoznat, kdo to asi je. Ale nevzdávej to ! :)

A nelekej se, pokud to bude zrovna kněz z tvojí farnosti. No přiznej si - kolik času ušetříš sobě, že nemusíš nikam dojíždět a kolik energie ušetříš mu, když nemusí zkoumat okolnosti toho všeho (stav, rodina,...). Koneckonců - a proto kněze doma mezi sebou máme. Je to skvělé!

Třeba někomu k trpělivosti v modlitbě pomůže píseň, která v takové situaci a touze po zpovědníkovi kdysi vznikla...

https://www.youtube.com/watch?v=-ET6D8FTrEs

 

 

 

 

Zobrazeno 2077×

Komentáře

HonzaPilař

Díky za rady, Marti!

AlenkaNusl

Když ta tučně napsaná otázka zazní od kněze, kterého vidíte poprvé, co na to říct? Jako bumerang se mu vrátilo "A vy jste volný?" :-)

Zobrazit 7 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková