Toš sem zas dospěla k tomu, že sem totálně na mrtvicu z toho, co se mi v životě stává...
Prostě to nechápu. Na podzim to byl Řím, tentokráte to bude Madrid.
Pán Bůh mě tam chce.
"Nadávám" mu, a hlavně sobě, proč musím jezdit všude a furt. Raději bych někdy zůstala doma, nožky nahoře, vodička s ledem, film, pohodička, klídek!!!, a mnoho dalšího krásného a zdechlého.
Nejlepší výmluvou, kterou znám, je věta "Nemám prachy".
Taky bych to kolikrát nejraději v těchto případech použila. Jenže nejde to. Zaprvé, u takovýchto akcí dělávám kvapné rozhodnutí o tom, že pojedu, tudíž se hned přihlásím a je to, zadruhé se peníze sejdou tak, že potřebnou částku fakt mám a vymlouvat se prostě blbě nemožu...
Ta sama situaca nastala teď. Vlastně už dávno předtím.
Přihlásila jsem se o Vánocách do Madridu.
Pokladnička čerstvě vybrakovaná od listopadové poutě do Říma, kapsy prázdné a peněženka ztracená.
No co, zas jsem si říkala, jestli mě tam Pán Bůh fakt chce, nějak si to zařídí. V tomto případě opravdu vím jaké to je spoléhat cele na Boží Prozřetelnost... Ať žije příklad Dona Bosca :D...
Za dva měsíce od totoho rozhodnutí jsem posílala na konto nevím koho celou částku potřebnou pro hradu nákladů spojených s pobytem na WYD... Už tehdá jsem těžce nechápala a jen kroutila hlavou a myslela si, jaký je Ten nahoře Borec :D
ALE! Co ještě víc nechápu je to, co se stalo dneska... Přijela k nám návštěva dvou dodnes neznámých lidí, kteří mně, bratrovi, bratránkovi a 2 sestřenicícm přispěli na Madrid. Absolutně nikoho z nás neznali, a s touto vírou poslali na maminčin účet danou částku...
Tito lidé bydlí od nás 400 km, byli náhodou na pobytu v sousedním městě a dnes nás po domluvě navštívili.
A tak se stalo, že díky Madridu už teď, tolik dní před odjezdem, znám další nové skvělé lidi, u kterých mi připadá, že se známe věčně...
Tak jsem z toho jaksi mimo, nechápu, těžce nechápu, a říkám si, jaké to vlastně asi bude, až budu v tom Madridu... Je mi naprosto jasné, že pro mě neexistuje lepší místo, kde bych mohla ty srpnové dny strávit.
Bůh to všechno pro mě má nachystané. Už v těchto dnech mi dává "ochutnat" jednu miliontinu z toho, co mě čeká v Madridu...
Vím to.Trošku ho už za ta léta znám a vím, jak je Nevyzpytatelný :D
Proto už teď začínám pořádně číst, abych měla v srpnu pořádnou zásobu slov k tomu, abych ty všecky kruté a nejkouzelnjší zážitky mohla druhým a vlastněi sama sobě popsat..
Chystám deníčky a zapisováky, do kterých se celý madridský pobyt budu svěřovat...
A jen tiše a třesouc se očekávám příchod oněch dní, které, jak tuším, budou dost psychoooooooo...
AMEN!
wow, já zírám a jak se o vás dozvěděli, po tomhle fakt nechápu jak někdo nemlže věřit v Něho :))Jsi fakt největší BOREC NA SVĚTĚ Pane :)))a dobře se trenujes na ty zapisky,skvělý článek :)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.